Tak jsem se zase po nějaké době kouknul na publicistiku na některé mainstreamové televizi (asi Prima, ale nevím). Nedověděl jsem se nic, co bych do té doby nevěděl. Ale o to mi ani nešlo. To, co jsem si z toho odnesl, je potvrzení neuvěřitelné tuposti vládních politiků (europoslanců). Rekordmankou v nevzdělanosti, hlouposti až tuposti je paní Danuše Nerudová. To je něco neuvěřitelného. A to hned ze dvou hledisek: Samotná její absolutní intelektuální nedostatečnost a fakt, že si to nejspíš vůbec neuvědomuje. Holt zapracoval Dunning-Krugerův efekt (křivka). U ní je vyloženě rekordní (ne)poměr mezi mírou hlouposti a mírou sebevědomí (obojí takřka absolutní).
Jak někdo mentálně na úrovni páté třídy základní školy mohl získat maturitu, dostat se na vysokou školu, vystudovat ji, projít postgraduální fází vzdělávání a stát se profesorkou, je pro mě záhada století. Velmi mile mě naopak překvapila paní Klára Dostálová z ANO. Když pak debatovala Kateřina Konečná s Danuší Nerudovou, bylo to jedna ku dvěma. IQ 140 proti IQ 70, a to úplně doslova a bez jakékoli nadsázky. Trochu mě zklamal Ivan David, který byl spíše pasivní, příliš se neprojevoval, i když vím, že jeho vyjádření bývají trefná, tentokrát své intelektuální převahy nevyužil. Obávám se, že je to mimo jiné i věkem...
Když se vrátím k paní Nerudové, měl jsem pocit, že jsem něco podobného už někde viděl. A pak jsem si vzpomněl na Petra Fialu. Je to jako přes kopírák, jen svou hloupost dokáže lépe skrývat, ale už ne svou bezpáteřnost. A s tou bezpáteřností se dostávám k Pávkovi (PePa 107) t.č. tupá guma a vymaštěný khakimozek v prezidentské funkci, na kterou intelektuálně, natož morálně absolutně nemá. To, že je "taky armádní generál" ve mě vyvolává "španělský" stud: Svému předchůdci ve funkci armádnímu generálovi Ludvíku Svobodovi nesahá v žádném ohledu ani po kotníky. Na vysvětlenou: "Španělský stud" je pocit, který člověk zakouší, když se stydí za činy a trapasy páchané lidmi kolem něj.
A jak si to pro sebe shrnuju? Všichni zmínění tupohlavové jsou jalový marketingový produkt bez jakéhokoli obsahu, který by stál za řeč. Ani jeden z nich nebyl a prostě NEMOHL být zvolen pro své odborné schopnosti nebo morální postoje.
Mimochodem, moc se mi "líbí" příspěvek na NaKole.cz od diskutujícího ckp13: "Rusko se porazit dá, protože jeho ekonomika je ve srovnání se západními zanedbatelná. A hned uvádí nějaký graf, na kterém se Rusko krčí někde v sousedství Kanady a dalších relativně nevýznamných zemí... No, spoléhej na to. Pokud měříš ekonomiku podle kursu k dolaru, pak ti samozřejmě vyjdou hausnumera, která nemají absolutně nic společného s realitou. Z hlediska kupní síly je ale Rusko někde na čtvrtém, maximálně pátém místě na světě. Navíc čísla většiny západních zemí jsou vyfutrována bublinou spekulativních peněz nepodložených jakoukoli reálnou hodnotou. A to je také důvod, proč samotné Rusko se svou REÁLNOU ekonomikou dokáže vyrobit násobně více vojenského materiálu než všechny země NATO dohromady včetně USA. A není to tím, že věnují větší podíl HDP na zbrojení a válku...
Tak se nám to v tom světě docela zamotává. Izrael jako jednoznačný agresor napadl suverénní zemi Írán. Doufám, že nacističtí blbečci z NaKole.cz dostatečně jednoznačně odsuzují Izrael za tuto nevyprovokovanou agresi... Pokud USA vstoupí na straně Izraele do války, ztratí Trump poslední zbytky mé důvěry a zařadím si ho do dlouhé řady amerických prezidentů jako loutek finančního a zbrojního kapitálu. Jeho prohlášení, že má Írán okamžitě kapitulovat, je dětinské a krajně nebezpečné zároveň. Írán za celou moderní historii nikdy nikoho nenapadl, dokonce i irácko-íránský konflikt před 45 lety byl vyprovokován Irákem za podpory USA. Není jediný důvod, aby země kapitulovala před útokem Izraele. Očekávám od Moskvy, že se za Írán postaví i proti USA. Zajímavá bude reakce arabských zemí, zvláště sousedů Izraele, ale Také Jemenu.
Já nevím, jestli to dělají schválně, ale připadá mi, že se tam už záměrně pitvořej. Jeden z nejúspěšnějších tamních nacistických šašků je PepíkW. Ten je schopen "s vážnou tváří" v JEDNOM příspěvku napsat: "Rusové Ukrajinu porazit rozhodně nedokážou, ale Ukrajina je nikdy nedokáže vyhnat z okupovaných území..." Ať mi dotyčný promine, ale když si Rusové ponechají desítky procent původního ukrajinského území, tak je to prostě porážka Ukrajiny a vítězství Ruska...
Ale na Pepíkovu obranu musím říct, že to není nijak ojedinělý názor. Podporovatelé Ukrajiny už dlouho vnitřně cítí, že se Kyjevu nepodaří obnovit původní hranice. A to nejde jen o Krym... Ale jednou už vsadili všechno na vítězství Ukrajiny, takže jedinou možnou cestou, jak z toho vyjít "se ctí", je redefinovat, co je to vlastně to "vítězství". A s postupujícími událostmi se tato definice smrskla na "zachování ukrajinské státnosti na jakkoli malém území" - klidně i bez Kyjeva...
No, nevím, jestli se jim tato minimalistická vize splní... Myslím, že ne, protože i kdyby z Ukrajiny něco zbylo, Rusové to budou chtít mít pod absolutní kontrolou. A já je chápu, protože jakkoli malá zbytková Ukrajina se s historickou nevyhnutelností opět stane nástupním ostrůvkem pro další evropský útok na Rusko. A to Rusko nemůže potřebovat.
Historie nezačala 24.2.2022, ale ani 22.2.2014. Stopu probíhajícího konfliktu je třeba sledovat přinejmenším od okamžiku vzniku Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Lenin udělal hrubou chybu, když do tohoto umělého správního útvaru zařadil i rozsáhlá ruskojazyčná území, kde se v tu dobu (počátek 20. let 20. století) prakticky nikdo necítil být Ukrajincem. Dokonce i v referendu o 70 let později - v březnu 1991 - se 70% populace USSR vyslovilo pro zachování SSSR (tj. svrchovanost Moskvy). A vezmeme-li jako fakt, že na západě byly odstředivé tendence hodně silné, pak se odpor proti rozpadu SSSR na východních a jižních teritoriích musel pohybovat kolem 90%.
Přesto bylo rozhodnuto o odtržení Ukrajiny a byla propasena poslední možnost korigovat hranice podle výsledků březnového referenda. Novodobá "samostatná" Ukrajina byla slepencem ze dvou absolutně nesourodých částí: Doněck nikdy neměl nic společného například se Lvovem... Nová moc pak postavila národnost na územním a nikoli jazykovém základě, takže se všichni museli povinně cítit Ukrajinci jen proto, že žili na území Ukrajiny. Tohle prostě MUSELO vybublat, když jen na Ukrajině, tj. mimo hranice Ruska, zůstalo 10 milionů ruskojazyčných obyvatel.
A jaká je současná jazyková situace na Ukrajině? Před Majdanem, ale většinou i těsně před únorem 2022 bylo na Ukrajině víc lidí, kteří neuměli pořádně ukrajinsky, než těch, kdo neuměl rusky. Pro spoustu (nejspíš většinu) lidí byla ukrajinština vnuceným jazykem. Dnes se setkáváme s fenoménem, že lidé používají ukrajinštinu ze strachu, aby nebyli obviněni z podpory Ruska. Malá část původně ruskojazyčných mluví ukrajinsky ze vzdoru proti válce.
Všimli si přispěvatelé na Nakole.cz, že prakticky VŠICHNI ukrajinští uprchlíci a přistěhovalci mluví rusky a ne ukrajinsky? Ukrajinštinu v Praze na ulici prakticky nezaslechnete. Pokud to není ruština, nejedná se ukrajinštinu, ale o rusínštinu ze Zakarpatska...
Shrnutí: Kyvadlo uměle vychýlené na přelomu 80. a 90. let se prostě jen vrací do své rovnovážnější polohy... Je zbytečné tomu bránit. Jen to stojí nové a nové životy lidí, kteří si nepřejí bojovat.
Koutkem oka sleduju kauzu "bitcoinů". Proč koutkem oka? Protože to nijak nemůže změnit (už ani zhoršit) můj krajně odmítavý a pohrdavý vztah k současné vládě a stranám, které ji tvoří a tvořily (tj. včetně Pirátů). Celá ta kauza mi potvrzuje pár věcí: CELÝ polistopadový vývoj je prostě špatně. K moci se dostaly zrůdy, které za "drobné" (miliony, desítky milionů), co za tu zradu dostaly, rozprodaly a rozkradly všechno, co tu bylo, v hodnotě mnoha bilionů korun. Že jim to trvalo přes třicet let, je jen důkazem toho, že komunisté nehospodařili zas tak špatně.
Celá bitcoinová kauza mi jen potvrzuje, že CELÁ polistopadová politika postupně srůstala s českým i zahraničním organizovaným zločinem a dnes je tento proces již završen, protože mezi vládnoucí strany a organizovaný zločin je už možné klást rovnítko.
Takže:
Hospodářská politika = přesměrování majetku a zisků oligarchickým skupinám, převážně v zahraničí.
Zahraniční politika = budování EU jako pokračování Hitlerova projektu 3. říše, podpora ukrajinského nacistického režimu, úporná snaha o vyvolání války s Ruskem.
Vnitřní politika = totální kontrola myšlení a názorů obyvatel, všudypřítomné sledování občanů pomocí elektronické stopy, kriminalizace opozičních postojů. Zuřivá cenzura. Falšování voleb.
Finance a bankovnictví: totální kontrola pomocí bezhotovostních plateb, snaha o zrušení hotovosti. Sbírání informací o občanech - vyžadují informace, odkud jsou občanem ukládané nebo vybírané desítky tisíc a vedle toho kryjí a provádějí mnohamiliardové přesuny do zahraničí, praní domácích i zahraničních (hlavně ukrajinských) špinavých peněz. Snaha o zavedení eura za účelem zrušení poslední možnosti jak korigovat hospodářské procesy v ČR.
Ekologická politika: prosazování absolutně nesmyslných opatření jako emisní povolenky, zákazy spalovacích motorů, solární elektrárny na zemědělské půdě, neefektivní, ohyzdné a škodlivé větrné elektrárny, spalování biomasy, pěstování "energetických" plodin místo potravinářských, prohlášení kysličníku uhličitého (0,04% v atmosféře) za nebezpečný otravný plyn. Ničení životní úrovně obyvatel likvidací průmyslu.
Justice: totálně ve službách vládnoucí zločinecké kliky - politické rozsudky na objednávku. Kriminalizace odborných názorů (Skála) a snahy naučit děti samostatně a nezávisle myslet (Bednářová).
Obrana: nákupy předražené a nesmyslné vojenské techniky, pronikání zakrnělých zelených mozků do exekutivy (Pávek, Foltýn). Štvaní do války s Ruskem na základě vymyšlených hrozeb.
Můžu pokračovat dál, ale považuju to za zbytečné. Kdo má v hlavě mozek, tak to vidí. Kdo tu sebranku přesto nadále volí, vědomě se podílí na organizovaném zločinu a na vzniku zničující války. Kdo to nevidí, postrádá jakoukoli soudnost.
Ještě poznámka: Záměrně píšu "Banderovci" a "Mašínovci" s velkým písmenem, přestože vím, že podle pravidel českého pravopisu se taková slova jako "hitlerovci", "ustašovci", "banderovci", "vlasovci" mají psát s malým písmenem - na rozdíl od panovnických rodů typu Stuartovci, Ottonci (Otoni), Rjurikovci (Rurikovci), Romanovci, Slavníkovci a pod. Velká písmena píšu proto, že se jedná o závažné téma a významně to zpřehledňuje logickou strukturu textu...
A ještě jedna pravopisná poznámka: V komentářích o rusko-ukrajinském konfliktu a jeho pozadí se na obou názorových stranách (proputinovské i nacisticko-fašistické) objevují pravopisné chyby typu v adjektivních tvarech typu "lotyšští" či "oděský": Nezřídka je možné vidět patvary jako "*lotyští, *oděsský". Pravidlo je přitom jednoduché:
U kořene končícího na "-š" nebo "-ch", adjektivní tvar končí v jednotném čísle "-šský" a v množném čísle "-šští": černošský/černošští", dobříšský/dobříšští" (ale třeba také "říšští"). Jakmile ale zdrojové slovo končí na "-s", v jednotném čísle bude jen JEDNO "s" a v množném JEDNO "š": "oděský/oděští", "ruský/ruští".
Jako dnes leckde, i tady existuje jistý politický vliv na pravopisný úzus: Rusofobní debilové píší slovo "ruský" záměrně se dvěma "s" a uchcávají blahem, jak to těm Rusům nandali, když se jim podařilo do tohoto slova vpašovat svoje oblíbené runy "SS". Pro vyváženost je třeba přiznat, že podobný postup je uplatňován druhou stranou i u zkratky "USA", kterou podobně postižení jedinci píšou "USSA" - se stejnou motivací.
Na druhou stranu, zpravidla to nebyli Rusové, kdo zachraňoval nacistické pohlaváry, ideology a "vědce", které naopak USA masově vozily k sobě domů, aby tito mohli dále nerušeně pokračovat ve své (většinou protisovětské) činnosti...
Na Parlamentních listech je rozhovor se synovcem Milana Paumera, člena bezhlavě vraždící teroristické skupiny bratří Mašínů. Nemá smysl se tu rozepisovat o tom, proč se synové hrdiny, legionáře a generála Josefa Mašína zvrhli v jakési vraždící komando, které si navíc bralo antikomunismus mimo jiné i jako záminku k uspokojení svých materiálních tužeb. Jde mi o to, co poslední žijící Mašín (Josef) a synovec spolupachatele Mašínovic vraždící dvojky Milan Paumer říkají dnes:
Oba tvrdě kritizují současné české a evropské politické vedení, vyjadřují obavy ze současného Německa (potažmo EU), kritizují USA, oddaně podporují Donalda Trumpa a vyjadřují pochopení pro postup Vladimira Putina vůči ukrajinským Banderovcům.
Že by si pravda našla cestu i k takovýmto antikomunistickým a protiruským fanatikům? Že by jim konečně začalo docházet, že vraždění civilistů ve jménu boje proti nenáviděné ideologii je cesta do pekel? Došlo jim, že se po 2. světové válce chovali úplně stejně odporně jako ukrajinští Banderovci? Nedočkáme se z jejich úst ještě přiznání, že ten poválečný "komunismus" byl vlastně nutným a logickým vyústěním nacistických zvěrstev a bojovat proti němu bylo vlastně jen pokračováním Hitlerovy politiky?
Upřímně řečeno: Mohlo jim to dojít. Měli na to třicet a více let. Po pádu jimi nenáviděného komunistického režimu byli svědky totálního politického, ekonomického, sociálního a morálního úpadku naší země a celé (nejen) Východní Evropy. Možná jim začalo docházet, že kdyby jejich teroristické akce byly úspěšné a třeba se jim podařilo tehdejší komunistický režim rozvrátit, k tomuto úpadku a totálnímu rozvratu, který teď tak kritizují, by došlo o 40 let dřív...
Ne, necítím se být na jedné lodi s ostatky, pozůstatky a pohrobky teroristické skupiny Mašínů, ale těší mě, že si pravda pomalu nachází svou cestu i mezi původně zaryté rusofoby a antikomunisty. A kdo ví - třeba se díky tomu zamyslí i jiní. Když to dokázali Mašínovci...
Na těch volebních podvodech, kterými se evropská liberálně-fašistická klika zuby nehty drží při moci, není nejhorší to, že budou o čtyři roky déle vládnout lidem, kteří si je nepřejí a mají jich více než plné zuby, ale to, že v populaci převládne skepse ohledně fungování demokracie...
- Pokud je možné účelově odložit termín voleb, aby se zabránilo očekávanému vítězství opoziční strany (Rychetský Paroubkovi), ohýbat volební systém tak, aby propadlo co nejvíce protestních a opozičních hlasů (Rychetský),
- pokud je možné využívat mainstreamová média pro propagaci jedné (té liberálně-fašistické) strany,
- pokud je možné před volbami diskreditovat opoziční vůdce nesmyslnými soudními procesy (Babiš, Okamura, Marine Le Pen),
- pokud je možné označovat hlavní opoziční stranu za nebezpečnou, div ne nacistickou krajní pravici a usilovat o její zákaz (Německo, Francie),
- pokud je možné kandidáta vítězícího v průzkumech veřejného mínění pod směšnou záminkou vyloučit z voleb (Francie, Rumunsko),
- pokud je možné zapojit do voleb osoby nežijící v zemi, o které se ve volbách rozhoduje,
- pokud je možné volby s "nevhodným" výsledkem prostě zrušit na základě prokazatelně lživých tvrzení (Rumunsko),
- pokud je korespondenční volba nastavena tak, že není (nemůže být) zaručena anonymita, nátlak na voliče, hlasování místo něj nebo dokonce možnost opakovaného hlasování (USA, ČR, Rakousko),
pak v populaci velmi rychle mizí důvěra v demokratické instituce a demokracii jako takovou. Voliči buď k volbám nepřijdou a sníží tak jejich legitimitu, v horším případě se pokusí vzít řízení svých záležitostí do svých rukou nedemokraticky.
S největším odporem se občas probírám vládními, provládními a jinak konformními médii. Nebudu kritizovat jejich úvahy a konstrukce, často (prakticky vždy) postavené na doslovných překladech informací z ukrajinských státních a evropských zdrojů. Jde mi teď spíše o formální stránku: "diktátor Asad", "agresor Rusko", "diktátor Lukašenko", "válečný zločinec Putin", "diktátor Kim Čong-un" apod.
Ať mi autoři těchto slintů (jinak se to nazvat nedá) prominou, ale Bašár Asad byl zvolen ve svobodných demokratických volbách, což po jejich konání uznal i Západ. Totéž samozřejmě platí pro Rusko nebo Bělorusko. Méně ale už v posledních týdnech a měsících pro Rumunsko, Moldávii a už vůbec ne pro Ukrajinu. Nesrovnatelně blíže pravdě bych nyní byl, pokud označím za diktátora Zelenského (už více než rok bez jakékoli legitimity) nebo toho rumunského podvodníka, případně dnes už částečně zesnulého Bidena.
Jinými slovy se jedná o účelovou nálepku, jejíž opakování má čtenáře přesvědčit o tom, že o zařazení těchto politiků do předem připravených odsuzujících kategorií je předem rozhodnuto, a tudíž je také zakázáno o tom pochybovat, natož debatovat.
A agresor Rusko? Kdo se neústavním pučem zmocnil vlády na Ukrajině? Kdo objednal gruzínské ostřelovače, aby na Majdanu pálili do demonstrantů i do příslušníků Berkutu? Kdo organizoval a kryl upalování lidí v oděském Domě odborů? Kdo vyhlásil "Antiteroristickou operaci" a poslal ukrajinskou armádu proti civilistům v Donbasu? Kdo zakazoval a nadále zakazuje používat mateřský jazyk ruskojazyčné většině na Ukrajině?
Rusko trpělivě vyjednávalo osm let, Porošenko podepsal Minské dohody 2 - a nakonec se ukázalo, že Francie a Německo garantovaly tuto smlouvu jen proto, aby poskytly Ukrajině čas na dozbrojení armády pro potlačení vzpoury v Donbasu a dnes už i pro prokazatelně plánovaný útok přes ruské hranice. Týdny před vyhlášením Speciální vojenské operace ze strany Ruska ukrajinská armáda zdesateronásobila intenzitu dělostřeleckého ostřelování Donbasu, což nešlo interpretovat jinak než jako začátek výše zmíněné operace. No a znáte Putina: "Když je útok protivníka nevyhnutelný, udeř jako první". Jinými slovy Rusko odvracelo prakticky už probíhající útok.
A zamýšleli se autoři těch nálepek nad tím, že se to může obrátit proti politickým vůdcům na té jejich (samozřejmě zcela nevinné) straně. Jestli je agresorem Rusko, které "zaútočilo na Ukrajinu připravenou k útoku", proč nebyly agresorem USA, když pod smyšlenou záminkou zaútočily na Irák? Proč nebyli Biden, Bush, Trump, Obama a další označeni za válečné zločince, když nemilosrdně a se statisíci až miliony civilních obětí bombardovali Libyi, Afghánistán, Sýrii, Irák, Somálsko, Jemen a další země?
Dokážou tihle navedení mozkuprostí pisálkové uvažovat v souvislostech a správných proporcích? Kolik válek (deseti)tisíce kilometrů od svých hranic vedli Američané a kolik vojenských operací na svých hranicích vedli a vedou Rusové? A porovnal někdo množství a procento civilních obětí ve válkách vedených Američany a Rusy? Ale "Američané náš vzor" a "S USA na věčné časy" (i když s Trumpem už to začíná skřípat podobně jako se Sovětským svazem pod vedením Michaila Gorbačova).
Autoři těch blábolů a ti, kteří jim věří, tím vším radostně vytrubují do světa, jací jsou to nemyslící debilové, co politiku považují za jakýsi fotbalový zápas, kde prostě budou fandit jednomu klubu bez ohledu na to, jak kvalitní fotbal předvádějí a jak čistě ho hrají. A fanoušky "nepřátelského" klubu je potřeba zmlátit do krve, i kdyby jejich mužstvo hrálo přímo božsky. IQ 50-70...
Výsledky rumunských voleb jsou jednoznačný podvod. A pro mě to je poslední kapka, která definitivně naplnila pohár mé nedůvěry vůči demokratickým procesům v celé Evropě včetně České republiky. Jinými slovy už nevěřím tomu, že "překvapivě dobré" výsledky zcela selhávajících a většinou vlastizrádných stan jsou jen důsledkem oblbnutí voličů prodejnými médii sloužícími za mrzký peníz aktuálně vládnoucí prounijní sebrance. Ne, natolik manipulovatelní voliči zase nejsou. Vedle té propagandy a zapojení voličů ze zahraničí sáhli i k evidentním podvodům. Proto se ztotožňuju s postojem rumunské strany AUR neuznat legitimitu podvodem zvoleného "prezidenta".
Pro mě je to ale také memento pro nadcházející říjnové volby v ČR. Dnes už mě nikdo nepřesvědčí, že tyto volby proběhnou čistě a bez podvodů. Nejpozději od roku 2017 jsem ty podvody ostře vnímal, ale bylo to "jen" v rovině "silného podezření" a "velmi vysoké pravděpodobnosti". Dnes už mám zcela neochvějnou jistotu. I kdyby zvítězily dnes opoziční strany, stejně mi nikdo nevymluví, že k podvodům ze strany současných vládních stran došlo a že rozdíl mohl a měl být daleko větší.
A jestli za takových okolností k volbám půjdu? Samozřejmě. Neexistuje alternativa. Bohužel... A co z toho vyplývá? Nelze-li kvůli podvodům vládnoucích sil prosadit SKUTEČNOU vůli voličů demokratickými procesy, tedy pomocí voleb, pak ti, kteří takto znásilňují demokracii svými volebními podvody, připravují půdu pro NEDEMOKRATICKÉ převzetí moci. Za to pak už můžou "poděkovat" jen sami sobě.
